Právo na svobodu náboženství v Indii

Právo na svobodu zahrnuje také právo na svobodu náboženství. I v tomto případě byli tvůrci ústavy velmi zvláštní, aby to jasně uvedli. V kapitole 2 jste již četli, že Indie je světský stát. Většina lidí v Indii, stejně jako kdekoli jinde na světě, sleduje různá náboženství. Někteří nemusí věřit v žádné náboženství. Sekularismus je založen na myšlence, že stát se týká pouze vztahů mezi lidskými bytostmi, a nikoli o vztah mezi lidskými bytostmi a Bohem. Sekulární stát je ten, který nestanoví žádné náboženství jako oficiální náboženství. Indický sekularismus praktikuje postoj principiální a stejné vzdálenosti od všech náboženství. Stát musí být neutrální a nestranný při řešení všech náboženství.

Každý člověk má právo vyznávat, praktikovat a propagovat náboženství, kterému věří. Každá náboženské skupiny nebo sekta může zvládnout své náboženské záležitosti. Právo na propagaci něčího náboženství však neznamená, že člověk má právo přimět jinou osobu, která by přeměnila na své náboženství pomocí síly, podvodu, podnětu nebo přilákání. Osoba samozřejmě může svobodně změnit náboženství podle své vlastní vůle. Svoboda praktikovat náboženství neznamená, že člověk může dělat, co chce ve jménu náboženství. Například nelze obětovat zvířata nebo lidské bytosti jako oběti nadpřirozeným silám nebo bohům. Náboženské praktiky, které považují ženy za nižší nebo ty, které porušují svobodu žen, nejsou povoleny. Například nemůže donutit vdovu, aby holila hlavu nebo nosilo bílé oblečení.

 Sekulární stav je ten, který neposkytuje žádné privilegium ani laskavost pro žádné konkrétní náboženství. Ani to nevytváří ani nediskriminuje lidi na základě náboženství, které následují. Vláda tedy nemůže com- V vládních vzdělávacích institucích nesmí existovat žádné náboženské výuky. Ve vzdělávacích institucích spravovaných = soukromými orgány není žádná osoba nucena účastnit se jakéhokoli náboženského výuky nebo se zúčastnit jakéhokoli náboženského uctívání.

  Language: Czech